Brány do jiných dimenzí: Vstupte! Návrat je ale nejistý…

Existují v našem světě konkrétní body – místa, ze kterých lze nahlédnout nebo ještě lépe vstoupit i do jiných světů? Podle mnohých ano. Spisovatelé a filmoví tvůrci je často popisují ve svých sci-fi knihách a snímcích. Ale i badatelé nás upozorňují, že tyto brány možná skutečně existují. Dokonce i v našem nejbližším okolí. A ukrývají cesty do jiných míst na Zemi, jiných Vesmírů nebo dimenzí.

Zlatá brána otevřená, zlatým klíčem odemčená. Kdo do ní vejde, tomu hlava sejde…

Dětská říkanka

Alef hledejte na devatenáctém schodě

Již takřka slepý argentinský spisovatel Jorge Luis Borges (1899 – 1986) popsal v roce 1949 ve své povídce Alef zvláštní místo. Bod v prostoru zahrnující všechny ostatní body. „Je ve sklepní místnosti pod jídelnou…“ přibližuje čtenářům neobvyklou lokalitu v domku Carlose Argentina Daneriho v Garayově ulici v Buenos Aires. Kdo chce podle něj podivuhodné místo spatřit, musí sestoupit dolů po příkrých schodech, lehnout si na záda na dlaždice a upřeně pozorovat devatenáctý schod. Potmě. „Za několik minut uvidíš, Alef. To je ten mikrokosmos alchymistů a kabalistů, ten příslovečný, konkrétní přítel, ono multum in parvo!“ radí mu v povídce jeho hostitel.

Být najednou tady… I všude jinde…

Borges v povídce vábení svého přítele podléhá a Alef skutečně objevuje. „Zavřel jsem oči. Otevřel jsem oči. A v tu chvíli jsem spatřil… V tomto gigantickém okamžiku jsem uzřel miliony potěšitelných i děsivých činů. Žádný z nich ve mně nevzbudil takový úžas jako skutečnost, že se všechny ty činy dály ve stejném bodě, aniž se vzájemně překrývaly, aniž byly průhledné. Můj zrak vnímal všechno současně… Alef měl průměr asi dva nebo tři centimetry, ale obsahoval celý, nezmenšený kosmický prostor…. Pocítil jsem nekonečnou úctu, nekonečný soucit,“ popisuje Argentinec svůj závratný prožitek. V závěru dílka ovšem dodává, že už nyní sklepní místnost do které vstoupil neexistuje. Nevzal si ale Borges tajemství skutečného Alefu s sebou do hrobu?

Klouzače děsí vrzající branka

Hlavní hrdinové amerického televizního seriálu Sliders – Cesta do neznáma, z roku 1995, prostupují skrz jediný bod, hučící, vznášející se tunel, do jiných dimenzí. Souběžných, paralelních světů. Student fyziky Quinn Mallory, jeho kamarádka Wade Welles, univerzitní profesor Maximilian Artur a výstřední zpěvák Rembrandt Brown, navštěvují své město tyranizované pravěkými tvory, zaplavené vodou, obývané jen samými ženami anebo i takové, které je na první pohled stejné, jen s maximálně znepokojivě JINAK vrzající brankou od domu. „Jsou tu stovky a možná tisíce světů a koexistují ve vícerozměrném kontinuu,“ vysvětluje základní princip „klouzání“ Quinn Mallory.

Kvantoví fyzici si hrají s červy

Teorií pronikání do takzvaného Mnohovesmíru se zabývají i mnozí reální vědci, například ve spojitosti s kvantovou teorií. Domnívají se, že lze mezi souběžně existujícími světy opravdu cestovat a že lze přitom dokonce i putovat v čase. Branami do jiných Vesmírů mají být takzvané mosty neboli červí díry, jak už nastínili v roce 1935 Němec Albert Einstein (1879 – 1955) a americko-izraelský fyzik Nathan Rosen (1909 – 1995). „Představte si červa, který neputuje po obvodu jablka, ale zkracuje si cestu skrz. My hledáme právě takovéto zkratky,“ vysvětlují základní princip zastánci revoluční teorie. Po konkrétní bránách, vhodných k prostoupení, ale zatím pátrají marně.

Agartha: bájná říše, do které vede hned několik dveří

Severní a jižní pól, vodopády Iguaçu v Argentině a Brazílii nebo Chefuova pyramida v Egyptě. To jsou jen některá místa na světě, která jsou podle pátračů vstupními branami do legendární „podzemní“ říše Agartha (podle odborníků může být těchto vstupů dokonce šestnáct i daleko více). V Agartě dlí podle legend společenstvo dokonale šťastných a spokojených lidí, kteří kontrolují dění i v našem světě. Najít alespoň jeden vstup do Agarthy se pokoušel na začátku minulého století například ruský cestovatel a antropolog Nikolaj Rerich (1874 – 1947). Pátral na úpatí Himálaje, na území Altaje a v poušti Gobi v Mongolsku. Posedlý najít cestu do Duté země byl i nacistický vůdce Adolf Hitler (1889- 1945), který vyslal do Asie hned několik expedic.

Autor:  Martin Lavay