Je to už 68 let po útoku na Hirošimu

Už je tomu dlouhá doba po jaderném výbuchu v Hirošimě, přesto ničí i současnou generaci. V pondělí ráno (6. 8. 1945) dopadla na zem atomová bomba shozená z amerického bombardéru B-29 Superfortress na město Hirošima. Přestože se očekávala ničivá síla, nikdo nebyl schopen přesně říct, co se skutečně bude dít. Pro samotné shození bomb musel být bombardér upraven, aby bylo možné co nejrychleji uletět a dostat se mimo dosah tlakové vlny. Dodnes je památný stroj vidět v Muzeu letecké a vesmírné techniky hlavního města USA.

Samotná bomba, zvaná Little Boy vážila přes čtyři tuny a z toho jen 64 kg tvořil uran. Z celkového množství uranu se stihlo přetavit na energii pouhých 0.6 gramu. Následky byly i přesto malé množství strašné. Výbuch byl zaznamenán ve výšce 580 metrů a tlaková vlna měla sílu o 63 terajoulech. Podle Americké armády byl odhadnut okamžitý počet obětí na životech na 66 000 osob. Většina obětí však nezemřela na následky ozáření, ale z jiných důvodů způsobených bombou. Ve tři kilometry širokém kruhu se prohnala tlaková vlna a zničila většinu budov. Plno lidí zemřelo právě pod sutinami. Dalším strašným efektem bylo vytvoření ohnivá koule, která roztavila a spálila vše ve svém dosahu. Lidé, kteří byli v dosahu smrtelné dávky záření, zemřely až na některé výjimky vlivem tlakové a ohnivé koule dříve, než bylo možné, aby se ukázaly jakékoliv druhy nemocí z ozáření.

Radioaktivita se začala projevovat mnohem později, než tomu je u tlakové vlny a samotného výbuchu. Hlavním nebezpečím z ozáření je smrt na nejrůznější nemoci z ozáření a zvětšený výskyt vývojových vad u dětí, které se narodily rodičům zasažené ozářením. Nejčastější formou nemocí způsobené ozářením je rakovina a další nádorová onemocnění.

Provedlo se mnoho výzkumů na následky z ozáření a jejich vliv na život. Ve většině případů jsou nevyvratitelné důkazy že ozáření má vliv na naší DNA. Přestože mnoho otázek bylo zodpovězeno, nejasnosti stále zůstávají.