Stres je dobrý sluha, ale zlý pán

Stres není jen zlou civilizační chorobou, ale může být také dobrý pomocníkem. Tedy pokud je krátkodobý a přiměřeně silný.

Jistá míra stresu, která má správnou dávku a délku trvání, nám pomáhá udržovat mozek ve formě a pozornosti. Díky tomu, dosáhnete lepších a rychlejších výsledků. Nejedná se však o chronický stres neboli ten, který vás potká každý den v práci a ze kterého jste šílení. Takový stres vás jen zničí a popostrčí k nespavosti, horší paměti nebo infarktu.

Hlavním důvodem proč se nemluví o pozitivu krátkodobého stresu, je ten, že se o něj vědci moc nezabývají a spíše řeší ten dlouhodobý, který odborníci zkoumají již dlouhá léta.

Provedený průzkum vědců na potkanech totiž dokázal, že krátkodobý stres je přínosný pro náš mozek. Nejedná se však o okamžitou změnu. Po stresu se totiž začnou tvořit nové mozkové buňky v hipokamu, které musejí nejdříve dozrát. Je zapotřebí tedy určitý čas, abyste svojí výkonnost díky stresu zlepšily. Nejlépe je tedy být krátkou dobu pod stresem a poté se mu delší dobu vyhýbat.

Výsledky potvrzuje i test, který byl proveden a ukázal tak zlepšení v oblasti paměti a koncentrace. Kromě toho se pozitivní reakce dostala i do imunitního systému. Krátkodobé stresové hormony umožnili tělu být více odolné proti možným nemocem a virům. Na druhé straně dlouhodobý a chronický stres podkopává naše zdraví a tělo je pak náchylnější k nemocem.

Vědci však varují, že i krátkodobé stresové momenty mohou nést rizika. Někdy i chvilka stačí k tomu, aby vznikla posttraumatická stresová porucha. Stanovit faktory, které určí, zda bude mít reakce na stres přínos či ne je na dlouhodobý výzkum.
Dávejte si tedy pozor před dlouhodobým stresem, ale i tím krátkodobým. Udržujte své tělo v kondici, konzumujte dostatečné množství vitamínů a snažte si udržet pozitivní mysl, která je výborným všelékem na všechny negativní situace.