Tichý zabiják jménem skleróza

Pokud se řekne slovo skleróza, většina z nás si představí zapomínání věcí, dat či vzpomínek. Jenže skleróza není tak jednoduchá jak se na první pohled zdá a může mít mnoho podob, od narušených buněk v mozku, po kornatění tepen až k roztroušené skleróze.

Sklerózou trpí mnoho lidí na celém světě a výjimkou nejsou ani známé osobnosti. Jedním z hlavních představitelů, kteří trpí jedním druhem sklerózy je i Stephen Hawking. Amyotrofická laterální skleróza, která napadá celé tělo, vede k postupné paralýze končetin. Tento vědecký génius nemá problémy s pamětí, a přesto se jedná o sklerózu.

Ze statického hlediska je postihnut tímto typem sklerózy pouhých šest lidí ze sta tisíc. Nedá se léčit a současné medikamenty jen oddalují nástup plného rozsahu nemoci, kdy při ní ochrnuje tělo. Skleróza se postará o ničení buněk v míše a postupně ochabují kosterní svaly. Za čas je subjekt neschopen jakéhokoliv pohybu. Mozková činnost však zůstává naprosto nedotčena. Úmrtnost je také značně vysoká a dochází k ní v rozmezí tří až pěti let.

Další skleróza, která se zaměřuje na pohybový aparát, je roztroušená skleróza. I u ní je paměť v naprostém pořádku. Roztroušená skleróza se zaměřuje na imunitní systém, přesněji řečeno lidský imunitní systém začne napadat vlastní buňky v míše či mozku a následně dochází ke ztrátě kontroly v nervech.

Čím více je nemoc silnější, tím více dochází k narušování normálního fungování smyslových orgánů a koordinaci pohybu. První příznaky začínají nahodile a mohou se vyskytnout kdekoliv. Začíná to u mravenčení v končetinách, zhoršení zraku, závratí, atd. Nejčastější obětí roztroušené sklerózy jsou lidé ve věku 20 až 40 let. Častěji se tak děje u žen, než u mužů. Navzdory všemu na tuto nemoc neexistuje lék, ale již dnes jsou na trhu různé medikamenty, které umí znatelně zpomalit celý proces a prodloužit tak normální život oběti této hrozné nemoci.