Země bez měsíce, jde to vůbec?

Ve vesmíru panuje nespočet sil, které si ani neumíme představit. V roce 1993 přišli francouzští matematici Laskar a Robutel k tvrzení, že Země je ve stabilní dráze jen díky Měsíci. Bez jeho přítomnosti a jeho gravitace by Země podlehla přitažlivým silám jiných těles ze Sluneční soustavy.

Pokud by taková změna proběhla, sklon osy rotace Země by se radiálně změnil a mělo by to znatelné vlivy na počasí na naší planetě. Měsícem, který má Země se například Mars nemůže chlubit a jeho miniaturní měsíce, které mají slabou gravitaci a tím ho tolik nestabilizují, prodělal Mars několik výkyvů během své existence. Díky tomu přišla rudá planeta o atmosféru a vodu, proto je Mars takový jak ho známe.

Již delší dobu panuje ve vědeckých kruzích myšlenka toho, že pro dobré podmínky života, musí mít každá planeta dostatečně velký měsíc. Vědci se zároveň domnívají, že jen minimum planet podobných Zemi je obdařená dostatečně velkým měsícem.

Jenže samotný měsíc není všechno. Američtí vědci pod vedením profesora Lissauer z Ames Research Center provedli několik výzkumů a výpočtů, které simulují situace planet bez měsíce. Došli k tvrzení, že pokud má okolní gravitace nějaký vliv na planetu, její změna se projeví až za velmi dlouhou dobu a mezitím se na planetě klidně může vyvinout život.

Pokud bychom si tedy představili náš život bez Měsíce, jeho absence by se projevili na výkyvu osy až po několik miliard let. Dále také záleží na spoustu dalších drobností, které určují to, jak to s planetou dopadne. Například směr pohybu a rotace ostatních planet určuje to, jaký budou mít vliv gravitační síly na okolní planety.

Pokud se tedy planeta otáčí opačným směrem, než okolní hvězdy, má gravitační sílu do okolí o několik procent nižší. Dále je i otázkou počtu planet v cizí soustavě, pokud má hvězda ve svém okolí pouze jednu planetu, je její rušivý vliv nulový a tím pádem nic nebrání rozkvětu života na planetě.